Rozvíjím potenciál, nesoudím vzhled a pohybové projevy, psychomotorickou úroveň, všichni mají stejnou šanci. Proč to zmiňuji? Protože bohužel na základě vnějších projevů jsou některé děti odsouzené třeba i trpět a nevyužívat svůj plný potenciál, který tam může být i obrovský.
I letos jsme měli dva turnusy pobytů s kranio-sakrální terapií a Mind Body Studies (tedy mnou) pro děti s postižením a jejich rodiny. Tento článek jsem mohla napsat už po jiných ročnících, ale letos to se mnou nějak hodně rezonovalo, protože podobný případ jsem měla 3x.
Když je dítě v těžkém stavu, tak je často odepsané. Rodiče uvěří slovům různých odborníků, oni sami třeba v oblasti lidského organismu vzdělání nemají a učí se po cestě. (Já jsem měla základ, a navíc jsem rebel, který na konstatování, že tak to je, dá otázku, zda to někdy zkusili jinak).
Učím pohybu, uvědomění si pohybu a sebe sama náctiletého chlapce. Různé dystonické a spazmatické kroucení, velmi špatný zrak. ALE. Větší motorická kapacita než u našeho Olivera. Schválně vám ukážu Olivera asi tak v jeho 3 letech, kde by laik nepoznal, že tomu dítěti něco je. Ale jede na plnou kapacitu a té motorické moc není.
A jiné děti tu motorickou kapacitu mají, ale protože mají skoliózu, různé spazmy a třeba špatné oči, tak si všichni myslí, že smůla, že se tomu dítěti pomoci moc nedá. Jaká škoda. Když pak vidím, jak se mi dítě pod rukama rozpouští, zklidňuje, upravuje si tonus, jak objevuje a využívá zbytky svého zraku. Jak i přes skoliózu je schopné se otočit a spolupracovat a kdyby to byl malý prcek, tak bych ho během těch 5 lekcí dostala i na 4. To jsem tedy zkusila, zda by to šlo, protože jsem cítila, že ano. Šlo. Ale ty promarněné roky mu nikdo nevrátí. Rodiče za toto rozhodně nemohou.
Další malá slečna Zlatovláska, kterou jsem měla poprvé v rukách asi jako 3letou. S velkou skoliózou, se záchvaty a také více v sobě. Teď po 3 letech je usměvavá slečna, která se i s tou skoliózou pokouší o otočky, v které je i impuls jít na 4 (ruce a nohy).
Další náctiletý chlapec. Měla jsem s ním jen 3 lekce. Opět různé těžké spazmy, kterých postupně bylo méně a byly méně intenzivní. Najednou si začal hrát s hlavou, byl aktivnější.
Všechny tři děti měly něco společného a tento jev jsem pozorovala ve své praxi častěji. S objevováním sebe, začaly objevovat svět. Já to popisuji slovy, že vešly do života. Tyto děti musely do té doby docela trpět vším tím napětím, a proto neměly už sílu a energii na ten zbytek. Toto napětí, dystonie, křeče jsou občas jen o tom, že v těle je chaos a děti neví, jak si s tím poradit, a přitom tak chtějí a zkouší to. Vidím i často frustraci a zlobu, kterou mají, také apatii či odevzdání. Někdy přitom stačí chtít málo, vážit si malé změny, která někdy přinese přirozeně i změnu velkou a mít zájem o to dítko.
Tyto děti se skoliózami a něco jako dystoniemi (už nevěřím, že všechno jsou pravé dystonie), prostě různými křečemi, cvičím ráda. Ne, nemohu jim hned lusknutím prstů ulevit a změnit něco po jedné lekci trvale. ALE mohu jim ukázat, že cesta tady je a ony jsou za to vděčné, užívají si to, užívají si ten vnitřní klid, začnou se umívat, začnou si hrát s pohybem a najednou chtějí. Jsou jako houby. Začínají aktivně pozorovat svět kolem sebe a začleňovat se. Ty děti, i ty odrostlé tak moc chtějí a jsou tak moc vděčné. Jen je nikdo nechce cvičit. Ono i marketingově lépe působí dítě, které začalo chodit. Však veřejnost neřeší, zda dítě náhodou mělo tak velkou kapacitu nebo to bylo opravdu kus dobré práce. U těch těžkých stavů jsou to mikroskopické výsledky, které tak dobře nepůsobí, málokdo je pochopí. Ovšem, když ty děti vidíte, zvlášť ty náctileté, které až tak pozdě dostaly přístup, který jim pomáhá, tak pak pochopíte. Je to přesně ta situace, kterou musíte zažít, abyste pochopili. Ale věřte, že nejednou se lesknou oči mně i mamince. Jako maminka dítěte s těžkým postižením vím, jak i jen úleva, úsměv, který skoro neznají, je obrovská změna. Ve své podstatě všechny maminky si přejeme, aby naše dítě bylo šťastné a bylo mu dobře.
Každé dítě si zaslouží rozvíjet svůj potenciál a není to o tom, že to s ním nejde, jen my musíme najít způsob, aby to šlo.
Archiv štítku: DMO
TATÍNKU, JÁ STOJÍM!
V tomto článku popíšu dva případy, v kterých si děti zlepšily stoj s MBS Feldenkrais metodou. Také popíšu to, že není dítě jako dítě, že se stoj nemusí učit jen ve stoje, že občas je problém jinde. Nejdříve dám reference a v závěru, jak jsem s dětmi pracovala a v čem se lišily.
Tělo a mysl nejde odpojit. Vše je pohyb, i myšlení, a proto kromě motorické dovednosti si všimněte, co referovala maminka o myšlení, o tom jak její dítě nově zvládlo situaci.
6ti leté dítě poprvé samo udělalo podřep, což je velmi náročná činnost a poprvé nepožádalo maminku o pomoc, ale rozhodlo se situaci řešit samo. Takto vypadají změny po FM. A mohou přijít i měsíc po nějaké intenzivce.
„… toto ti musim napisat: X. sa uci trochu po byte s 3-bodovymi barlickami. Dnes siel popri stene s madlom, a s niecim sa tam na stene hral (ma tam take skrinky na otvaranie,chyti sa madla,a druhou rukou moze otvarat skrinku). Barlicku mal nejako postavenu-no a spadla mu. Takze sa musel dat do podrepu, a druhou rukou sa drzat,a 1 rukou dvihat tu barlicku. Stala som blizko,keby padal ze ho chytim. No ale to bola paradna podivana. 3-bodova barlicka ma dole tie 3 nozicky, takze on si ju chytil za 1 z 3 noh, a potom ju musel nejako vo vzduchu obratit a druhou rukou sa drzat madla aby nespadol. Zapichol si ju jemne o brucho, oprel o madlo, aj mu spadla 1x,ale bol uzasny – vobec sa nezacal hnevat ani kricat pomoz mi ,bol uplne perfektny ako si to sam v tej hlavicke naplanoval ako ju otacat ,kedze ju naopak zdvihal,a potreboval chytit rucku barlicky, a pritom sam nespadnut,a postavit ju,chytit sa a ist dalej, no paradny bol tak sa tešim aky je šikovny “
A druhá zpětná vazba:
“Ahoj Ivetko, F. (manžel) takhle nasel vcera X, jak stoji u postele.povidal podivej tatinku ja stojim.jak ma krasne natazene nohy.to je super.dekujem ti.”
Obě děti se učí stát, chodit. To první. To první potřebuje dostat rovnováhu, naučit se s ní pracovat, síla zespodu mu jde. Rovnováhu jsem zlepšovala při naší poslední intenzivce především v sedě. Asi si teď říkáte “Rovnováhu v sedě a dítě si to přenese do stoje?!” Divné? Ne není, tak to je. Dokonce i maminka si všimla, že v sedě začíná balancovat. Líbilo se mi, když si toho všimla a hned se mě ptala, zda já taky.
To druhé, je úplně jiný případ. To, nevědělo, že má nohy. Dítě, které když postavíte a dáte mu oporu, tak bude střídat nohy, ale skutečně nechodilo a skutečně nestálo. Toto je nutné umět rozlišit, protože dle toho se nastaví ten správný učební process (nebo fyzioterapeutický, pokud jde o fyzioterapii).
Je možné, aby dítě, které s oporou stojí nebo nějak přejde, aniž by vědělo, že má nohy? Ano, je to možné, ale aby se dítě mohlo skutečně postavit a skutečně chodit, potřebuje sílu zespodu a potřebuje vědět o svých nohách. Při poslední intenzivce jsem zjistila, že dítě vůbec nevědělo o svých nohách. Maminka potvrdila, že to slyšeli už u fyzioterapeuta a i kranio-sakrálního terapeuta. No, když to řekl kranio a zatím to nespojil, tak jsem si říkala, co já s tím, jestli se mi povede tam to povědomí dostat. Povedlo, protože už během intenzivky se dítě začalo častěji a častěji stavět samo. SAMO, protože tak se to děje po MBS Feldenkraisově metodě. A není nad to, když to dítě řekne samo rodičům, že stojí. Dítě jsem učila tu podstatu v sedě a dokonce i přes ruce. Dva motoricky podobné stavy a každý měl ten chybějící dílek jinde.
Učte děti nové věci na úrovni, kde jsou schopné se nové dovednosti naučit. I prof. Kolář dá sportovce do nižších poloh, pokud je chce něco naučit. Nějaký detail zakomponovat.
Pokud se chcete dozvědět o Feldenkraisově metodě více, tak navštivte Feldenkrais praktiky (bohužel jen Praha a Třinec) nebo se můžete také zúčastnit mých MBS Feldenkrais seminářů pro rodiče dětí s postižením. Toto není metoda, která se dá načíst nebo technicky zaškolit. Toto je metoda, kterou je nutné zažít a prožít.
Nejbližší možnost základních seminářů je Jihlava 28. – 29. 9. 2018. Pozvánka zde.
Proč jsem vytvořila semináře pro rodiče zde
O cyklu seminářů zde.
Pro reference klikněte na štítek reference vpravo. Měla bych je častěji doplňovat. 
Další info o MBS Feldenkraisov metodě na facebooku.
FB stránka MBS Feldenkraisova metoda
kliknutím přejdete na FB stránku
FB skupina pro rodiče dětí s postižením: Feldenkrais pro děti ČR a SR kliknutím přejdete na skupinu
O řeči poprvé
Tento týden jsme měly s maminkami diskuzi na téma řeč, v kolika letech se komu které dítě rozmluvilo apod…, že někomu to šlo dohromady s jemnou motorikou, že někdo má jemnou motoriku a nemluví, jiné mluví a jemnou motoriku nemá, probíraly jsme různé kombinace.
Jsou děti a platí i u zdravých, že začnou mluvit později, ale již ve víceslovném spojení či ve větách. Důvodů, proč děti s neurologickými problémy nemluví nebo třeba špatně je více. Kliničtí logopedové jsou velmi šikovní, koukají i na souvislost jako je sluch nebo sání, dýchání v kojeneckém věku, protože to vše může ovlivnit řeč.
Řeč a její předstupně zlepšují i různé formy Feldenkrais metody, aniž by metoda přímo musela pracovat s pusou. Tak jsem se začala zamýšlet a je to docela logické.
Příroda je chytrá a ví, proč náš vývoj zvolila, jak zvolila a jak my naší pohodlností, byznysem či jinými důvody tento vývoj brzdíme a komplikujeme (různé „nezbytné pomůcky a vychytávky“ – lehátka, sedátka pro miminka, později odrážedla). Pohyb je život. Vše je pohyb. Řeč začíná u sání. Ale opravdu jen u něj? Tělo je celek, a když se něco nehýbe, tak řetězově vzniká problém někde jinde. Například i oči mohou mít na pusu vliv. A je rozdíl, jak se aktivují oči při sání z prsů a jak při pití z lahve. To samé platí pro jazyk a vlastně celé tělo. Myšlení je také pohyb. Co spoustě dnešních dětí chybí je pohyb a je skvělé, že si to zároveň některé maminky i budoucí už uvědomují, aniž by možná věděly, jak velký vliv to má nervovou soustavu a pozdější vývoj, že se občas s nedostatkem kojeneckého pohybu setkají rodiče až ve škole. Těmito náhodnými pohyby, kterými miminko objevuje svět a sebe samo, rozvíjí a buduje svou nervovou soustavu, všechny složky – vnímání, emoce, myšlení, senzoriku včetně kinestézie. To vše může ovlivnit také řeč. Na doplnění tohoto základního, náhodného pohybu u dětí s postižením pracuje Feldenkrais metoda a to je důvod, proč se dětem jakkoli zlepšuje řeč. U někoho rychleji, u někoho pomaleji, jednotlivé stupně se nepřeskakují a každý se rozvíjí dle svého momentálního potenciálu.
Některé děti začnou svou první hatmatilku, kdy místo čaj řeknou aj a začínají různé zvuky používat smysluplně a vědomě.
Jiné děti z jednoslovného projevu přechází na více slov až věty. A postupně využívají nové obraty, začínají lépe rozumět a tím opět více využívat řeč.
Když si dítě uvědomí, že se něco naučilo, když něco nového pozná, tak to s radostí využívá.
Má vlastní zkušenost je taková, že mé dítě mívalo dvě zvukové polohy – libost a nelibost. Teď je jeho škála mnohem širší. Něco, co opravdu nemá rád, ale ví, že to podstoupit musí, většinou v nemocnicích, tak reaguje „ble“, někdy to tak ohodnotí poté, co něco nepříjemného zvládnul. Umí i „ne“ nebo něco tomu „ne“ velmi podobné a to většinou v situaci, kdy jde tatínek do práce nebo jeden z nás o víkendu do obchodu a on chce jít také, takže vlastně nechce, abychom šli. Má zvuky, které používá, když si myslí, že ho nevnímáme a on se naštvaně dožaduje pozornosti. To je vždy pak dobré mu vysvětlit, že ho slyšíme, vnímáme, ale potřebujeme něco dodělat a pak… Někdy vyloženě „mluví“ a povídá a povídá. Samozřejmě ani slovo, ale když se ho zeptáte, zda mluví, tak se usměje a je rád, že jsme to poznali. Ano, dokáže vyjádřit i „nemluv na mě“, „vím, že máš pravdu, ale nechci to poslouchat“, kdy se např. rozčiluje, že jede odněkud domů, když nechce a já mu připomenu, že jsem ho na to upozornila, že jedeme domů. Konkrétní zvuk pro „já taky, jsem tady“. Zvuky, kterými mi povídá, něco smutného. Škálu má docela širokou. A vždy říkám, že pokud se něco může naučit naše dítě, tak jiné o to spíše.
Tak takové malé zamyšlení, proč Feldenkrais metoda může pomoci a pomáhá s řečí. Nevyulučuji, že se k tématu ještě někdy vrátím.
Pokud byste Feldenkrais metodu chtěli poznat více, tak se podívejte do Akcí, zda probíhá nějaký seminář. Samozřejmě se můžete objednat i na lekce přímo ke mně, ale pracuji omezeně a již mám stálé žáčky, tak ne vždy mohu poptávku uspokojit.
Pozn.: Jsou i různé specifické syndromy genetické zátěže a zde nemohu s takovou jistotou napsat, že výše zmíněné platí i pro ně, pokud jde o řeč.
Na hlavu, do pusy ne!
Má vaše dítě problémy s dotekem na hlavě, obličeji či v ústech? Je pro vás problém třeba i vyčistit zuby? Nedaří se vám plnit úkoly z orofaciálky? Tak čtěte, protože jsem si tím prošla.
Nebudu se teď zabývat tím, proč tomu tak je. Příčinu to má. Ale ráda bych napsala pár vět k tomu, že tento problém řešitelný je.
Také jsem si tím prošla, a když jsem dělala baby masáž našemu miminku, tak dotek na hlavě či ouškách byl skoro nemožný. Šlo vidět, že to naše miminko, v té době minimálně reagující, to nemělo rádo. V knize o baby masážích jsem se dočetla, že zdravá miminka si přímo libují v masáži oušek a hlazení hlavičky, ale tak to naše jsem respektovala a masáže přizpůsobila. Nějak se nám dařilo aspoň pracovat s pusinkou, abychom Oliverka dostali ze sondy či vyčistit zoubky.
Ve dvou letech přišel větší zlom a to přístupem HANDLE. Ovšem, stále náš Oliverek netoleroval vlastní dotek, netoleroval, aby se dotknul tváře či si dal prst do pusy. Někdo si řekne, proč to učit ve dvou letech, ale je to důležité.
Pak jsme v 5ti letech začali koketovat s Feldenkrais metodou a já jsem se o to rok snažila s menším pokrokem. Ve svém prvním roce MBS studia jsem vzala našeho Oliverka na jeden segment a má učitelka Mia Segal naučila Oliverka během 30ti minut dotýkat se a tolerovat dotek na tváři a také dát si prsty do pusy a nejen to, dokonce si sát palec. Pochopila jsem, že s MBS FM se dá dokázat nemožné a teď jen něco podobného dokázat také ve vlastní praxi.
Příležitost jsem dostala tento týden, kdy jsem pracovala s 8letými dvojčaty, která dotek na obličeji či na hlavě moc netolerovala, tak jako ani čištění zubů. Podařilo se mi během pár minut, že tolerovali práci v puse s logopedickou pomůckou. Ono to zase tak jednoduché u jednoho chlapce nebylo, viděla jsem ten šílený strach, na kterém jsem nejdříve musela zapracovat (všechna ta traumata ze zdravotnického prostředí se dala číst v očích), ale i přesto to šlo velmi rychle. Přiznám se, že jsem ani na chvíli nezapochybovala, že se to nepovede.
Jenže dá se říci, že v MBS FM jde něco rychle? Ano i ne. S hlavou jsem po 5ti minutách pracovala v každé lekci celý týden.
Spoustu věcí můžeme u našich dětí zlepšit, jen musíme vědět, jak oslovit nervovou soustavu, najít ten správný způsob pro naše dítě. A pokud jste už vyzkoušeli vše a bez výsledků, tak zkuste ještě Feldenkrais metodu nebo jakýkoli podobný či přímo na této metodě založený přístup. Nebo přijďte na MBS seminář zaměřený na tuto oblast, který se bude konat přístí rok. Přesné termíny zatím známé nejsou.
Oči a pohyb
Proč se mé dítě nemůže dostat do sedu? Proč se mému dítěti vytvořila skolióza?
Asi vás překvapím, někdy za tím jsou oči a jejich funkčnost a propojení s tělem.
Že vaše dítě nemá dioptrie? Nevadí, jde o funkčnost zraku. Občas oko nevidí v některých směrech a tomu přizpůsobuje celé tělo. Občas je jedno oko rychlejší než druhé, tak si dítě/mozek to druhé „vypíná“ a opět se přizpůsobuje celé tělo. Občas chybí spolupráce očí.
Teď si říkám, jak pokračovat dál? Dlouhé články prý nikdo nečte a každého odrazují, ale do krátkého se zase nevejde vše k problematice.
Představte si tělo jako systém ozubených kol, které se točí určitým směrem a určitou rychlostí. Pokud jedno kolečko rychlost či směr změní, má to dopad na celý systém těchto ozubených kol. A podobně je to i s lidským organismem. Určitý komplexní pohyb se skládá z několika malých, dílčích pohybů, na kterých se podílí několik částí těla řetězově, třeba i celé tělo. A někdy dětem nějaký ten dílčí pohyb chybí, protože nemá povědomí o určité části těla nebo tu část těla (např. oči) nemá zorganizovanou a zintegrovanou.
Účastníci seminářů si sílu očí v pohybu vyzkoušeli. To, jak oči mohou pomoci pohybu, ale také i to, jak tak malý orgán, s tak malými svaly, dokáže zablokovat celý pohyb, na kterém se podílejí podstatně větší svaly. Pokud to chcete také poznat a zažít proces integrace, tak nejbližší seminář se koná v Třinci 9. 9. 2017 za dotovanou cenu 500 Kč a 300 Kč pro pečující. Zájemci, kontakt zde. Je to jeden ze dvou základních seminářů na téma práce s hrudníkem (vždy to má dopad na celé tělo). Zároveň na nějakou dobu předposlední možnost pro splnění podmínky pro navazující semináře, které se budou zabývat očima, orofaciálkou a prací s končetinami a tématem spasticity a zvýšeného napětí.
Mějte se hezky,
Iveta
PS: A o síle jazyka a jak ovlivňuje pohyb si můžeme popovídat třeba na semináři.
Otázky a odpovědi k semináři s přední specialistkou na integraci pohybu a učení pohybem Michelle Turner
Kdo je Michelle Turner? Zakladatelka Movement Lesson™, která také vytvořila jednoduchý systém instrukcí B.R.I.G.H.T., který vás provede krok za krokem. Porodní (Birthing) process, vyhodnocení Rotace, Iniciace a jemného (Gently), zdravého (Healthy), dotyku (Touch). Tato metoda vás lépe vybaví na lepší porozumění a hlubší vhled na osobní vývoj kojence, který vede k lepší budoucnosti pro dítě.
Co je to Movement Lesson™? V překladu Pohybová lekce. Lekce pohybu, která vás provede tímto světem. Jde o progresivní, vědecký přístup v terapii určené na pomoc dětem, mladým a starším lidem pro zlepšení jejich mobility, uvolnění bolesti a zlepšení celkového zdraví.
Pro koho je seminář určený? Pro rodiče dětí s postižením, pro asistenty a pečovatele, pro různé praktiky a terapeuty pracující s dětmi a lidmi s neurologickými diagnozami, včetně fyzioterapeutů.
Pro koho je metoda vhodná? metoda je vhodná pro všechny, ale seminář je za účelem především pomoci diagnózám neurologickým (autismus, DMO, různé syndromy – Rett syndrom, Down syndrom,…, SMA, atd…)
Kde: Třinec, Máchova 1134
Kdy: 16. – 17. 9. 2017
Obsah semináře: Základy Movement Lesson, zaměřeno na práci s pánví, páteří a končetinami. Naučíte se, jak iniciovat učební proces funkčního pohybu u dětí a tím zlepšit jejich psychomotorický vývoj.
Cena? 5.000,- Kč
Kde se mohu hlásit? na mbsfeldenkrais(zavináč)gmail.com
Ještě něco o Michelle Turner
Michelle přednášela a prezentovala svou práci na kongresu Movement & Cognition, který se konal na univerzitě v Oxfordu.
- Přednesla svou teorii Opozice gravitace a lokomoce.
- Byla spoluřečníkem na téma Vnímaní pohybu a kognitivní vývoj.
- Neústálý pohyb (perpetuum mobile) v lidkém organismu. Vztah mezi pohybem a akcelerací v lokomoci.
- Iniciace a stimulace funkčního pohybu a mechanického systému – prezentace na plakátech
Feldenkrais…co?
V tomto článku vyjasním rozdíl mezi Feldenkraisovou metodou nejen pro děti a fyzioterapeutickými metodami a tím i představím MBS Feldenkrais metodu pro děti. I když některé přístupy se již Feldenkrais metodě přibližují, protože to, o co jde, je nervová soustava, kterou se snažíme něco nového naučit. A teď již k článku, který jsem publikovala na FB v listopadu 2016.
Často dostávám tento dotaz a odpovím na něj veřejně, protože může vrtat v hlavě více rodičům.
Je MBS Feldenkrais metoda fyzioterapie? Není to klasická fyzioterapie, tak jak je veřejností vnímána. Využívá poznatků z více oborů, a proto ji nelze lehce přiřadit k fyzioterapii nebo psychologii. JE TO UČENÍ. Společným prvkem je pohyb, lidské tělo a pomoc k jeho lepšímu fungování.
Feldenkrais Practitioner propojuje tělo a mysl. Jakou představu o sobě dítě má, tak se pohybuje. Proto pomáhá dítěti rozvíjet obraz o něm samém, uvědomění. Během pohybového učení Feldenkrais metoda vědomým pohybem ovlivňuje pocity, myšlení, pohyb jako takový a smyslové vnímání. Kromě pěti klasických smyslů, také kinestetický (bolest, orientace v prostoru, vnímání času, rytmus).
Lepšímu kinestetickému cítění a vnímání pohybu učí žáky (FM nepoužívá pojmy klient či pacient) velmi jemným a pomalým pohybem, v malém rozsahu (někdy na úrovni milimetrů a centrimetrů, ano i u milimetrů jdou vidět reakce). Principem je zlepšení kvality pohybu. Nezabývá se kvantitou pohybu, tj. sílou a vytrvalostí. Tím se zabývají některé jiné fyzioterapeutické metody.
Na Feldenkrais metodu je speciální 4leté studium v zahraničí. A pokud chce být fyzioterapeut Feldenkrais Practitioner, tak ho musí absolvovat. Studium je akreditované. Není pravidlo, že by studium fyzioterapie bylo výhodou při studiu Feldenkrais metody.
Rozdíl v obou přístupech potvrzuje i má kamarádka, která vystudovala i fyzioterapii a řekla, že dál bude pokračovat Feldenkrais metodou a fyzioterapii zcela opustila.
Pracovala jsem s dítětem fyzioterapeuta a krásně šlo vidět, jak se na pohyb dítěte dívá on a jak já a ukazovala jsem mu ty rozdíly a učila ho tomu jinému pohledu.
Dítěti může stačit jen fyzioterapie nebo jen Feldenkrais metoda, ale praxe ukazuje, že největšího benefitu se dosahuje spojením, ale ne s každým fyzioterapeutickým přístupem. Feldenkrais metoda je dobrá i pro zdravé lidi, sportovce, ale to už je jiné téma.